Korejština

Korejština patří podle lingvistů i etnologů ke skupině středoasijských uralo-altajských jazyků, kam jsou rovněž zařazovány turečtina, maďarština, finština, mongolština, tibetština a japonština.

Typologie jazyka

Typologicky se korejština řadí mezi jazyky aglutinační – ke kořeni se připojují v hojném počtu předpony, přípony slovotvorné a tvarotvorné, koncovky, pomocná slovesa, neexistují předložky a spojky, u jmen se vyskytuje tzv. nulový pád, který se užívá jako nominativ a další pády, sloveso má rozsáhlý systém forem, charakteristický je bohatý systém zdvořilostí, vyjadřovaný slovesnými koncovkami, existuje velké množství nominálních vět a nominálních tvarů slovesných, věta má poměrně pevný slovosled.

Základní výrazy

Ano
/ [ne / je]
Ne
아니요 [anijo]
Dobrý den
안녕하세요 [annjonghasejo]
Nashledanou (tomu, kdo odchází)
안녕히 가세요 [annjonghi kasejo]
Nashledanou (tomu, kdo zůstává)
안녕히 계세요 [annjonghi kjesejo]
Děkuji
고맙습니다 / 감사합니다 [komapsumnida / kamsahamnida]