| 1 česká transkripce vědecká (populární) |
2 česká transliterace |
3 McCune & Reischauer |
4 Korejská republika (1959) |
5 Korejská republika (1984) |
6 KLDR |
7 Yale Univ. transliterace |
8 Cholodovič ruská transkripce vědecká (populární) |
|
| ㄱ | K/G | K | K/G | G | K/G | K/G | K | К/Г |
| ㄱㄱ | KK | KK | KK | GG | KK | KK | KK | КК |
| ㄴ | N | N | N | N | N | N | N | Н |
| ㄷ | T/D | T | T/D | D | T/D | T/D | T | Т/Д |
| ㄷㄷ | TT | TT | TT | DD | TT | TT | TT | ТТ |
| ㄹ | L/R | L | L/R | L/R | L/R | L/R | L | Л/Р |
| ㅁ | M | M | M | M | M | M | M | М |
| ㅂ | P/B | P | P/B | B | P/B | P/B | P | П/Б |
| ㅂㅂ | PP | PP | PP | BB | PP | PP | PP | ПП |
| ㅅ | S | S | S | S | S/SH | S | S | С |
| ㅅㅅ | SS | SS | SS | SS | SS | SS | SS | СС |
| ㅇ | NG | NG | NG | NG | NG | NG | NG | НЬ(Н) |
| ㅈ | Č/DŽ | Č | CH/J | J | CH/J | TS/DZ | C | Ч/ЧЖ |
| ㅈㅈ | ČČ | ČČ | TCH | JJ | TCH | TSS | CC | ЧЧ |
| ㅊ | ČCH | ČCH | CH‘ | CH | CH‘ | TSH | CH | ЧХ (ЧХ, Ц) |
| ㅋ | KCH | KCH | K‘ | K | K‘ | KH | KH | КХ |
| ㅌ | TCH | TCH | T‘ | T | T‘ | TH | TH | ТХ |
| ㅍ | PCH | PCH | P‘ | P | P‘ | PH | PH | ПХ |
| ㅎ | H | H | H | H | H | H | H | Х |
| ㅏ | A | A | A | A | A | A | A | А |
| ㅑ | JA | JA | YA | YA | YA | YA | YA | Я |
| ㅓ | Ǒ(O) | Ǒ | Ǒ | EO | Ǒ | Ǒ | E | О(О,Е) |
| ㅕ | JǑ(JO) | JǑ | YǑ | YEO | YǑ | YǑ | YE | ЙО(Ё,Е) |
| ㅗ | O | O | O | O | O | O | O | О |
| ㅛ | JO | JO | YO | YO | YO | YO | YO | Ё |
| ㅜ | U | U | U | U | U | U | WU | У |
| ㅠ | JU | JU | YU | YU | YU | YU | YU | Ю |
| ㅡ | Ǔ(U) | Ǔ | Ǔ | EU | Ǔ | Ǔ | U | Ы |
| ㅣ | I | I | I | I | I | I | I | И |
| ㅐ | Ä(E) | Ä | AE | AE | AE | AI | AE | Э(Э,АЙ) |
| ㅒ | JÄ(JE) | JÄ | YAE | YAE | YAE | YAI | YAY | ЙЭ |
| ㅔ | E | E | E | E | E | E | EY | Е |
| ㅖ | JE | JE | YE | YE | YE | YE | EYE | ЙЕ(Е) |
| ㅘ | WA | WA | WA | WA | WA | WA | WA | ВА |
| ㅙ | WÄ(WE) | WÄ | WAE | WAE | WAE | WAI | WAY | ВЭ |
| ㅚ | Ö | Ö | OE | OE | OE | OI | OY | ВЕ(ОЙ) |
| ㅝ | WŎ(WO) | WŎ | WŎ | WEO | WŎ | WŎ | WE | ВО |
| ㅞ | WE | WE | WE | WE | WE | WE | WEY | ВЕ |
| ㅟ | Ü | Ü | WI | WI | WI | WI | WI | ВИ |
| ㅢ | ǓI(UI,I) | ǓI | ǓI | EUI | ǓI | ǓI | UY | ЫЙ |
| 1 česká transkripce vědecká (populární) |
2 česká transliterace |
3 McCune & Reischauer |
4 Korejská republika (1959) |
5 Korejská republika (1984) |
6 KLDR |
7 Yale Univ. transliterace |
8 Cholodovič ruská transkripce vědecká (populární) |
Korejština patří podle lingvistů i etnologů ke skupině středoasijských uralo-altajských jazyků, kam jsou rovněž zařazovány turečtina, maďarština, finština, mongolština, tibetština a japonština. Korejské písmo, nazývané hangul, bylo vytvořeno za vlády 4. panovníka dynastie I – Sedžonga. Před vytvořením jednoduchých značek pro fonetický přepis se korejština přepisovala čínskými znaky. Ty však nebyly příliš vhodné, neboť vycházejí ze zcela odlišného lingvistického systému. Práce na novém písmu trvala 10-15 let. Sedžong pro tyto účely obnovil činnost instituce – Ústavu rady moudrých, kde soustředil věhlasné konfuciánské učence a roku 1443 završil práci spisem – Systém správných hlásek pro vzdělání lidu, později, roku 1446, doplněným o Vysvětlivky a příklady. Nové písmo se vyznačovalo logičností, jednoduchostí, malým počtem tahů (maximálně pět). Korejská abeceda obsahuje 10 samohlásek a 14 souhlásek, jejichž kombinací se vytvářejí četné skupiny slabik. Nové písmo přispělo k vysokému stupni gramotnosti obyvatel a umožnilo rozšíření vydavatelské činnosti.
Typologicky se korejština řadí mezi jazyky aglutinační – ke kořeni se připojují v hojném počtu předpony, přípony slovotvorné a tvarotvorné, koncovky, pomocná slovesa, neexistují předložky a spojky, u jmen se vyskytuje tzv. nulový pád, který se užívá jako nominativ a další pády, sloveso má rozsáhlý systém forem, charakteristický je bohatý systém zdvořilostí, vyjadřovaný slovesnými koncovkami, existuje velké množství nominálních vět a nominálních tvarů slovesných, věta má poměrně pevný slovosled.
한굴 - korejština
Korejská písmena jsou přepsána podle české vědecké transkripce.
| ㅏ / A | ㅑ / JA |
| ㅓ / Ŏ | ㅕ / JŎ |
| ㅗ / O | ㅛ / JO |
| ㅜ / U | ㅠ / JU |
| ㅡ / Ŭ | ㅣ / I |
Kombinací samohlásek vznikají další písmena:
| ㅏ + ㅣ = ㅐ / Ä | ㅗ + ㅣ = ㅚ / Ö |
| ㅑ + ㅣ = ㅒ / JÄ | ㅗ + ㅏ = ㅘ / WA |
| ㅓ + ㅣ = ㅔ / E | ㅗ + ㅐ = ㅙ / WÄ |
| ㅕ + ㅣ = ㅖ / JE | ㅜ + ㅓ = ㅝ / WŎ |
| ㅡ + ㅣ = ㅢ / ŬI | ㅜ + ㅔ = ㅞ / WE |
| ㅜ + ㅣ = ㅟ / Ü |
| ㄱ / K (G) | ㄴ / N |
| ㄷ / T (D) | ㄹ / L (R) |
| ㅁ / M | ㅂ / P (B) |
| ㅅ / S | ㅇ / NG |
| ㅈ / Č (DŽ) | ㅊ / ČCH |
| ㅋ / KCH | ㅌ / TCH |
| ㅍ / PCH | ㅎ / H |
Zvláštností písma je spojování grafémů do slabičných seskupení o 2-4 písmenech, které se píší jakoby do čtverečku. Základní jednotkou korejského písma je tedy slabika. Zásady spojování písmen ve slabiky jsou pak tyto: první je souhláska, druhá je vždy samohláska. Začíná-li slabika samohláskou, píše se před ní formální znak ㅇ, který má v této pozici nulovou výslovnost. Označíme-li souhlásku jako konsonant C a samohlásku jako vokál V, vychází následující grafické znázornění.
가
|
고
|
강
|
곳
|
아
|
|||||||||||||||
오
|
울
|
알
|
몫
|
네 nebo 예 [ne / je] — Ano
아니오 [anio] — Ne
안녕하세요 [annjŏnghasejo] — Dobrý den
안녕히 가세요 [annjŏnghi kasejo] — Nashledanou (tomu, který odchází)
안녕히 계세요 [annjŏnghi kjesejo] — Nashledanou (tomu, který zůstává)
고맙습니다 nebo 감사합니다 [komapsŭmnida / kamsahamnida] — Děkuji